Rubriky
Nezařazené

Koločava

 

a Petr Ulrych…..

 

Byli jsme zase v divcadle…inu, to už tak bývá, když máte předplatné. Tentokrát na kusu, na který jsem se poměrně těšil. Muzikál Petra Ulrycha a Stanislava Moši Koločava. Kdo četl kdy Olbrachta, tuší odkud vítr. Ano, jde o Baladu o Nikolu Šuhajovi, loupežníkovi. Jak jsem předeslal, na tenhle kus jsem se těšil, protože tvorbu Petra Ulrycha znám, byť nijak do detailu, a jeho hudba je pro mně pojmem významným. A nebyl jsem zklamán. Dílo tak nějak mapuje Nikolův život, od násilného odvodu na vojnu, přes setkání s ruskou čarodějnicí, dezerci, až k tomu, jak se dostal na zboj a k jeho konci, ze zrádné ruky kamaráda. Btw, nemám zhola nic proti židům, ale tohle dílo je nekreslí zrovna v nejlepším světle. Právě židé jsou totiž hybnou silou na pozadí všeho dění na Zakarpatské Rusi, kde se příběh odehrává. A také hybnou silou Nikolova konce. I když v podstatě nad sebou Nikola podepsal ortel už v době, kdy zastřelil četníka, byť ho nezabil ze zálohy…. Malá odbočka – opilý velitel četníků, který neustále nadává na poměry, jakože už rok jim slibují telefon a motokolo a podobně…..koukám už tenkrát u nás všechno fungovalo převážně v ústní rovině…..:-). Ale to sem nepatří, ačkoli ve hře zaznělo několik navýsost aktuálních politických rýpanců…..
Hra končí smutně, ale přesto je krásná. A samosebou krásná hudba….:-)
Rubriky
Nezařazené

Dvacáté výročí….

 

aneb pěkné kulatiny.
Dneska máme dvacáté výročí sametové revoluce. Dvacáté výročí zvonění klíči, na které už zdaleka ne všichni vzpomínají v dobrém. Od rána o tom všude mluví, televize je toho plná, rádio jsem raději nezapínal. Přítelkyně se chtěla dívat na Plaváčka, když jsme televizi zapli, tak tam ještě běžel jakýsi animovaný pořad o tom, jak to bylo za socialismu hrozné a jak je EU jediná správná cesta. Pořadem provázela jakási žlutá chlupatina s názvem Pidižvík. Můžu říct, že mně to nadzvedlo hned zrána. Inu, je třeba dětem zmasírovat mozečky a naprogramovat ten správný názor ještě než si utvoří nějaký svůj vlastní. Bože co mi to jen připomíná ? V čem je to lepší, než ta „doba, kdy člověk nesměl mít vlastní názor“ ?
A v tomto duchu se článeček povine. Uplynulo dvacet let a spousta lidí dnes bilancuje, co jim nový režim vzal, co dal a co se změnilo.
I já bilancuji. Bylo mi tenkrát patnáct a nic se pro mně vlastně nezměnilo. Nebyl jsem nijak politicky vyhraněný, nijak jsem nežral účast v pionýru – nebral jsem to jako nutné povinné zlo, spíš jako samozřejmost. A nebýt naší oddílové vedoucí, bylo by mi to asi i bavilo. Ona slečna mi nevadila ani tak proto, že by nám masírovala mozečky do ruda, jak se dnes s oblibou o pionýru říká, jako spíš proto, že to byla kráva, kterou bavilo poroučet, s dětmi to nijak zvlášť neuměla a jediné, nač myslela…ech….nějak jsem se rozjel, to sem asi nepatří. Když se to otočilo a pionýr v oné podobě padl, najednou jsem jakoby nikam nepatřil. Nějak jsem tenkrát neměl pocit, že jsem doteď něco nesměl a najednou smím. Na učňáku nám češtinářka v prváku pouštěla Kryla, a třeťáci říkali, že to byla před dvěma roky největší soudružka ve škole a nosila aji pionýrský šátek do hodin, pionýrka padesátiletá. Další taková moje deziluze…. O tom, jak snadno někteří lidé otočili. A ten časem jen sílil. Když vidíte, jak funkcionáři za socialismu se zas derou do funkcí….. Jak chudí za socialismu jsou zas chudí….. jak veksláci jsou dnes milionáři…..ne, není to závist, spíš pocit nespravedlnosti. Co se tedy změnilo ?
Lidská práva: Ano, zde se zřejmě nějaký ten krok učinil. Za podpis petice Vás nečeká vězení, ani za řeči o emigraci (o té už stejně nikdo nemluví, protože ono to moc lepší nikde není). Zato se podstatně zvětšila možnost, že se tam dostanete cizím přičiněním. Různých podvodníků tady máme dost a dost, a svou techniku vylepšili tak, že zodpovědní budete vy. Čímž se dostáváme k dalšímu tématu.
Trestní právo: Zmizely paragrafy jako rozkrádání majetku v socialistické péči, dnes každý tuneluje zcela bez omezení. A vymahatelnost práva ? Nulová. Viz Il-sání, Krejčíř, Kožený, Pitr…..
Obor další, tak někjak každodenní, pro většinu lidí. Práce : Na tu jsme ztratili právo, můžeme vyletět jenom proto, že se nadřízenému znelíbil náš obličej (a tohle jsem na vlastní oči viděl !), nebo náš názor, ať už politický, či jiný. Můžeme podnikat, to ano, ale stát nás krom všech možných daní (které jsou víceméně v pořádku), zatěžuje i spoustou papírování (které je zpoloviny zbytečné) a povinnými službami, které si musíme ovšem draze platit (což není v pořádku vůbec. Kdyby byl někdo na pochybách, myslím datové schránky).
Fronty v obchodech: Tak nějak si na ně za socialismu nevzpomínám, možná kolem vánoc, ale jděte se dneska před vánoci kounout do libovolného OC. Vzpomínám si na otrávené prodavačky ve vesnické jednotě, ale i dnes vidím spoustu takových. Nedostatkové zboží ? Stalo se…i dnes se stane, vzpomínám, jak jsem kvůli skříňce v letáku sjezdil 4 prodejny. Neměli, ačkoli mi půl hodinky před návštěvou do telefonu tvrdili že mají….nebo vykoupený cukr po poplašné zprávě, že bude stát nad třicet Kč….
Cestování: Moje oblíbené…. Říká se, že na západ prostě nešlo. Poslechněte si naši hereckou honoraci, jak se za socialismu dostali do Paříže, do Londýna, do New Yorku….jak to, vždyť to nešlo. Pan Klaus byl za nich na stáži v USA….jak to ? Buďto jste museli být extrémně dobře prověření, nebo jste museli mít peníze a konexe. Dneska už jen ty peníze, zato však daleko víc. Takže ve finále navštěvujeme jen o málo jiné destinace.
Nešlo se tenkrát takhle vyjadřovat na netu, jako to dělám teď. Ale je to zejména tím, že tenkrát internet nebyl. A ona svoboda vyjádření se na něm ? Jakoukoli herezi dneska vybrané skupinky lidí potřou stejnými argumenty, jaké použila KSČ před lety. Možná se mnou nesouhlasíte, ale všimněte si občas, jaká slova používají různí bojovníci za svobodu….
Z mého pohledu se toho až tolik tedy nezměnilo. Pořád musíte držet hubu – a jako dělník zvlášť (do továren demokracie jaxi nedošla). Pořád se nikam nedostanete a vládnou nám z většiny titíž co předtím, jen dnes nemaj kabát rudý. Pořád se nimráme v minulosti, trestáme malé ryby, sepisujeme seznamy (zdravím, pane Cibulko) a Ti skuteční prohnilí jsou za vodou a smějí se. Ne, ani dvacet let po revoluci nejsme vyspělou demokracií, spíš vyspělou demokraturou. Pane Kryle, pořád máte pravdu…

Komentáře
[1] 19.11.09 20:40:44 Dark
A ty co přišly – byť z demokratického západu, jí raději nechaly doma, aby se tu nebála….
[2] 18.11.09 22:18:46 Lentilka
Do fabrik demokracie nedošla. Nestihla to. Fabriky odešly dřív…
Rubriky
Nezařazené

Vyhlašuje se výběrové řízení…..

aneb potřebuju trochu píchnout….
Prosím obec čtenářskou o pomoc. Do nové povídky potřebuji jména pro dva bratry, od útlého věku nájemné vrahy. Reáli fantasy, blíže neurčená doba, převládají chladné zbraně spíše sečné (meče), nežli bodné (párá……ooops, kordy), historicky tedy víceméně na úrovni naší gotiky. Protože v Evropě byly kolébkami šermu Itálie a Francie, upředňostňuji jména, znějící francouzsky nebo italsky. Za návrhy předem děkuji, víťěz bude uveden v titulcích…;-)

Komentáře
[1] 20.11.09 20:20:04 Dark
UZAVŘENO !! Bratři se jmenují Fabio a Fuisio Vescidové (Vescido). Do titulků jde Lentilka, Lea a Loreley, která dodala příjmení po jiném infokanále – tedy po ICQ….
[2] 09.11.09 16:51:33 Dark
Povídka bude viseti na http://hellsgate.radynet.cz
[3] 08.11.09 21:17:54 Tenisaák – Coro
Otto Oltevs a Katto Olstev. A počkám si, až to budou na Praze číst jako povídku na pokračování .
[4] 08.11.09 21:15:44 Tenisaák – Coro
A kde si tu povídku přečtem?
[5] 08.11.09 11:00:04 Lentilka
Fuisio a Bleisio mi připomíná plivání a zvracení 😀 Příjmení? Musejí mít příjmení?? Ty jsi náročnej.. Co třeba Catti? 😉
[6] 08.11.09 10:37:30 Lea de Bahn
„Fujsijo“ a „Blejsijo“ a příjmení…. nic mě nenapadá…. 🙁
[7] 08.11.09 10:35:09 Dark
No…..zajímavé…jak by se to vyslovovalo ? A furt nemám příjmení….
[8] 08.11.09 10:32:53 Lea de Bahn
Fuisio a Bleisio….. Pitomě znějící zkomoleniny mé šílené fantazie…. schávlně, co to komu připomíná…..:-)
[9] 08.11.09 10:32:11 Dark
A příjmení ? Povídka s osobním věnováním ? Mhmmmm….jak jenom do vordu dostanu to jmenování….právě jsi mi vymyslela zajímavý úkol….
[10] 08.11.09 08:25:01 Lentilka
Aldo a Fabbio. A povídku pak chci s osobním věnováním autora! 🙂
Rubriky
Nezařazené

Lisabon: Rozhodnuto !

 

aneb vstříc jednotné evropě…
„Prezident Václav Klaus v úterý v 15 hodin podepsal Lisabonskou smlouvu. Učinil tak poté, co Ústavní soud dopoledne rozhodl o tom, že dokument, který má reformovat instituce EU, není v rozporu s českým ústavním pořádkem. Klaus patří mezi odpůrce Lisabonu.“
Tolik k podpisu novinky. Článek ještě obsahuje kompletní prohlášení Václava Klause, ve kterém dává najevo, že názor nezměnil a podřizuje se vůli lidu, když v závěru říká, že podepsal.
Vůle lidu….ošemetné slovo. Ve starém antickém světě platilo, že „Vox populi, vox dei“. Doba poměrně nedávno minulá sice „vůli lidu“ dost zprofanovala, ale myslím si, že se pořád jedná o základní kámen demokracie. Jako demokratická země jsme demokraticky podepsali lisabonskou smlouvu. Akorát mám pořád takový vtíravý pocit, že „lidu“, občanů, voličů se nikdo neptal. Všechno rozhodla „vrchnost“. A jak bylo svého času velmi moderní vyhlašovat referendum o kdečem, tak zrovna o takové zásadní otázce vyhlášeno nebylo. Když byste mi chtěli oponovat – může málo informované obyvatelstvo rozhodovat o tak zásadních otázkách ? Na to mám hned dvě odpovědi :
1) Když může irské, dokonce dvakrát, proč by nemohlo naše ?
2) Ti, které jsme si zvolili, by nás měli ksakru informovat, nebo se pletu ?
Já jsem na tomhle blogu malé referendum vypsal. Nedá se z něho odvodit nějaký zvlášť reprezentativní závěr, maximálně tak, kolik duší mi sem chodí. V anketě zahlasovalo celkem šest lidí, z toho 4 proti a dva pro. k nim přidám svůj sedmý, který jsem úmyslně neříkal dopředu. I já si myslím, že nám toho Lisabon více vezme, než dá. Takže výsledek tady ? 5 proti, dva pro. A i mimo internet slyšeti hlasy spíše proti, než pro. Zdá se, tedy, že Václav Klaus tentokrát stál spíše na straně národa…..kolikrát že to za těch 20 let ? Nezapomínám, že pana prezidenta moc nemusím.
Václav Klaus, nakonec, pod tlakem EU, podepsal. Čas ukáže, je-li to dobře, nebo ne….

EDIT 15.11.09: Po skončení hlasování přišly ještě dva hlasy…..teď už je to sedm dva….


Komentáře
[1] 08.11.09 10:30:43 Dark
Jj…jenom mám strach, aby se nám z toho neprotáčely oči…..
[2] 08.11.09 08:28:14 Lentilka
Aneb Eště Uvidíme….
Rubriky
Nezařazené

28.října 2009

 

významný den a státní svátek….
Tak nám končí zvolna dnešní den. Pro mně osobně byl významný tím, že byl volný a mohli jsme být s přítelkyní celý den spolu. Což normálně při pracovním vytížení nezvládáme. Bohužel pořádně ani o víkendu. Zašli jsme do čajovny, dali si výtečný Oolong, A tak nějak vůbec si udělali hezké odpoledne…. Teď si uděláme ještě pěkný večer… No a když jsme tak šli do toho města, tak jsme viděli různé akce k 28. říjnu. Hrála kapela…policajti pochodovali v parádních uniformách, děti se houfovali do lampionového průvodu, který končil ohňostrojem……..trochu jsem se posunul v čase o dvacet pět let zpátky, jen tehdy jsme chodili o týden později…..jinak to vypadalo skoro stejně…. Zvláštní, změnila se doba, ale děláme všichni skoro totéž……jako dřív…jen jsme udělali malou pauzu, aby národ zapomněl…. Proč jsem o tom začal…..napadlo mně….ne, mně nenapadlo….napadlo LENTILKU (slíbil jsem, že zachovám její autorská práva), cože to vlastně slavíme. Vznik Československé republiky ? Ano, to je rozhodně milník v historii našeho státu, ale tak nějak nám nepřísluší to oslavovat, když jsme republiku rozbili. Jj…už to bude sedmnáct let…. A jsme vinni všichni, když jsme nešli, a nevysvětlili vrchnosti, žeto opravdu není vůle lidu…. Odpovězte mi, co slavíme ? Ti, co se 28. října zasloužili o vznik ČSR, by se v hrobě obrátili…..

Komentáře
[1] 30.10.09 05:30:49 Dark
Upraveno…
[2] 30.10.09 05:28:48 Dark
A sakra……to je přepracovanost….:-/
[3] 29.10.09 07:48:34 Lentilka
PS: Nechci rejpat, ale Československo nám rozbili k 1. 1. 1993, takže to je sedmnáct let… Ne sedm… 😉
[4] 29.10.09 07:46:14 Lentilka
Lentilka to řekla trošku jinak: Co vlastně slavíme? Vznik Československa? To neexistuje… Den znárodnění? Znárodněné zprivatizovali (nebo spíš rozkradli). Ale jinak s tebou naprosto souhlasím, měli jsme tenkrát vyjít do ulic a dát vrchnosti patřičně najevo, že republiku si rozbít nedáme. Zajímavé je, že nikdo z nich nešel za „rozvracení republiky“… Pořád na to přeci máme § nebo ne….??
Rubriky
Nezařazené

Lisabonskou smlouvou se, lisabonskou smlouvou tam….

 

Aneb malé referendum…..
Poslední dobou poměrně často slyšíme v médiích o Lisabonské smlouvě, nebo krátce Lisabonu. A také o tom, jak se naše vládnoucí kruhy vzpouzí tuto podepsat. Dneska nehodlám vůbec rozebírat své stanovisko. Ale v Irsku proběhly k Lisabonu dvě referenda, kdy se lidí ptali, co si o tom myslí. Nás se tady nikdo neptal – což je už vcelku normální, tak se teď ptám já. Vyhlašuji takové malé referendu k Lisabonské smlouvě. Zajímá mně totiž, jestli v tomto případě mluví Václav Klaus za lidi téhle země, nebo až jiráskovsky stojí „proti všem“

Jak jste na tom s postojem k Lisabonu ?
Jsem pro….
2/22%
Jsem proti….
7/78%
Celkem hlasovalo: 9

BlueBoard.cz

Tímto prosím i náhodné návštěvníky, aby zahlasovali, chtěl bych získat co možná nejširší záběr…

Komentáře
[1] 24.10.09 19:35:15 Tenisaák – Coro
Já chodím hodně, ale píši málo. To je fakt.
[2] 24.10.09 07:56:57 Lentilka
No vida! Přeci jen sem nechodím sama! 🙂
[3] 24.10.09 05:49:16 Dark
Ale ničehož nepíšeš……!!! 🙂
[4] 24.10.09 00:44:18 Tenisaák – Coro
já sem chodím pořáááád
[5] 21.10.09 17:10:55 Dark
A hele…už se to pohnulo….:-)
[6] 19.10.09 05:44:45 Dark
Taky sem chodíval pravidelně….
[7] 18.10.09 22:58:06 Lentilka
Já vím, žes to říct nechtěl, dělám si srandu. Tenisák je tady: http://coro.pise.cz/ 😀
[8] 18.10.09 19:47:23 Dark
No a to je přesně to, co jsem tím říct nechtěl…. Kde je sakra Tenisák…třeba….
[9] 16.10.09 19:11:56 Lentinlka
Tak já chodit nebudu… 🙂
[10] 15.10.09 19:31:57 Dark
Taxe mně tak zdá, že sem chodí asi jenom Lentilka…. Jsem, sice rád, že sem chodíš, ale už míň, že sama….
[11] 10.10.09 08:48:22 Lentilka
Ač prezidenta v mnohém nemusím, v tomhle případě mluví i za mne…
Rubriky
Nezařazené

Malá víla…..

 

po dlouhé době….

 


Malá víla


 

Malá víla z protějšího břehu,

na světle modře průsvitná,

ke břehu daleko, k loňskému sněhu,

prazvláštní schopnost úsvit má…


 

Utržené provázky papírových draků,

mladá dívka a ruce staré ženy,

kopce hladí břicha mraků,

a zámek, silou utržený….


 

Jen malé kolečko v soukolí,

z mnoha rukou jen ta jedna,

a kolečko hlava nebolí,

že štěstěna je neposedná…..


 

Kdy chce a kam chce jde si,

tím víc, čím víc jí bráníš,

nenajdeš, za horami a lesy,

co doma marně sháníš…

Rubriky
Nezařazené

Vzkaz pro pana „Václava Fischera“

 

aneb moc chytrej diskusní příspěvek….

 

Je to už nějaký čas, co mi v diskusi pod článkem ke krachu Tomi Tour přidal příspěvek jakýsi „Václav Fischer“. Píšu to zcela úmyslně v závorkách, neboť neveřím, že by pravý Václav Fischer odpovídal na blogu téměř neznámého bloggera, navíc ještě tímto způsobem. Protože pakliže ano, klesnul by u mně v ceně ještě víc. Ten post jsem zcela nedemokraticky a zcela v souladu se svým právem ownera, který je na svém blogu pánem a vládcem, smazal. Byl psán urážlivým tónem a urazil. Ale od té doby ve mně zraje odpověď a nazrála. Takže řekl bych asi toto:

Napsal jste, že pokud chci vidět xindla, šmejda, hajzla, dobytka a podvodníka první třídy, mám se kouknout do zrcadla. Takže při pohledu do zrcadla možná vidím hajzla, myslím, že někteří lidé by mně nazvali i xindlem, šmejdem a dobytkem. Ale nikdy v životě jsem nikoho nepodvedl. Můžete říct totéž o sobě, ať už jste kdokoli ?

Ptal jste se, kolikrát jsem vyjel za hranice, že do toho kecám, a že mám představu, že je to tak jednoduchý. Pro Vaši informaci čtyřikrát, z toho jednou do Maďarska a třikráte do SRN. A teď se zeptám já. On se člověk ježděním na zahraniční dovolené naučí v tomto oboru podnikat ? V tom případě je to tu samej odborník…. Nebo se úroveň člověka posuzuje podle toho, kolikrát byl u moře ? Pak jsem rád, že jsem u moře nikdy nebyl, já vyznávám věru jiné hodnoty lidí….

Toť vše….

Rubriky
Nezařazené

Malý koment ke smutné události…..

 

při které se naštěstí nic moc nestalo…a která musela dřív nebo později přijít…..
Ano….dříve nebo později se to muselo stát, že se setkají dvě privilegované skupiny silničního provozu, totiž chodec a cyklista. Je mi jasný, že za tenhle článek se na mou hlavu snese celá lavina šutrů. Teď článek, pak to rozvedu….

Cyklista v Přerově narazil do kočárku, z místa ujel

Cynicky se zachoval zatím neznámý cyklista, který ve čtvrtek odpoledne v Přerově na vozovce narazil do kočárku s dítětem. Ten se převrhl a dítě z něj vypadlo. Muž z místa nehody ujel, aniž by se zajímal, zda batole není zraněno. To naštěstí utrpělo jen drobné oděrky.

Přerov

„Čtyřměsíční dítě v kočárku vezla na Kratochvílově ulici dvanáctiletá dívka. Při přecházení vozovky mezi zaparkovanými osobními vozidly, mimo přechod pro chodce, přehlédla jedoucího cyklistu,“ řekla Právu v pátek přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková.

Jízdní kolo podle ní narazilo do boku kočárku, který se převrátil na vozovku a dítě z něj vypadlo. „Po převozu do nemocnice bylo zjištěno, že miminko utrpělo drobné oděrky na obličeji bez další potřeby léčby. Dívka, která kočárek vezla, zraněna nebyla,“ dodala mluvčí.

Miloslav Hradil, Právo

Opět jsem přebral celý článek, kdyby ho někdo chtěl smáznout….
Shrnuto jde o to: Dříve nebo později na sebe musely narazit dvě skupiny, které si o sobě myslí, že mají všude absolutní přednost. Omlouvám se, jestli Vám tenhle začátek přijde příliš cynický, ale nejsem takový necita, jak to vypadá.
Teď k té přednosti. Všem je nám odmala vtloukáno do hlavy, že jsme plnohodnotnými účastníky silničního provozu. Bohužel, díky tomu, že jako cyklista, nebo jako chodec, pokud nevlastním řidičské oprávnění, nemám žádnou povinnost studovat patřičné zákony a vyhlášky. V tomhle je totiž jádro celého problému. V neznalosti pravidel té moštárny, po které se pohybuji. O pár vět zpět jsem se zmínil o absolutní přednosti. Jedna skupina má tento pocit trochu právem.
Jsou to chodci, kteří mají na přechodech zákonem zajištěnou přednost. Ovšem přijde mi, že se jim doneslo jen to slovo přednost. S hrůzou denně sleduji, jak chodci chodí doslova jako ovce, bez ohledu na přechody či barvy semaforů. A nezřídka tak vidím jít maminku s několika dětmi – jedním pěším, druhým v kočárku a třetím v břiše. Proto si nemyslím, že hlavní vina spočívá na té holčině. Ona to s velkou pravděpodobností viděla u maminky a dalších dospělých – a zcela logicky převzala vzor od starších. My jsme ke kázni na vozovce byli vedeni od mala, ale mám pocit, že dnešní děti už k tomu nikdo nijak extra nevede. Navíc, pokud byla zmíněná slečna více než padesát metrů od přechodu, platí pro ni stejná pravidla, jako by tam přechod byl. Tolik z čistě dopravního hlediska. Mezi námi – napřed bych vlezl do té ulice já a až pak ten kočár, kočárem napřed pojede akorát střevo – nicméně i to už jsem viděl u dospělých matek, tedy ani tady nevidím nic výjimečného.
Teď cyklista. Na jednu stranu to vypadá, že byl v právu. Na druhou stranu – i cyklista má jezdit tak, aby mohl zabránit nehodě a měl by předvídat. Navíc oproti motoristovi má tu nezanedbatelnou výhodu, že váží podstatně míň a má tedy nejen kratší brzdnou dráhu, ale je schopen i daleko prudšího úhybného manévru. Nadto, pokud byl přechod dále než padesát metrů, měl chodec přednost – i když, zase by mu neměl vstoupit bbezprostředně před vozidlo. V čem je však větší problém, je to, že cyklista z místa nehody ujel. Zcela sprostě využil anonymity cyklisty a ujel. A to je moc špatně. Skoro si říkám, jestli by zodpovědná místa neměla uvažovat o nějaké formě SPZ….i když, to bychom asi spolu s nimi frfali, že jsou anonymní chodci.
Řešení spočívá v tom, že se budeme chovat ohleduplně a zodpovědně všichni. Ale jak toho docílit, to opravdu nevím…. Máte někdo nápad ?

P.S.: Velmi mně zajímá diskuse, pokud se rozvine. Tohle je totiž klasická situace typu „zabij bobra, zachráníš strom“. Dvě skupiny, které jindy nadávají na ty piráty, se teď tímhle nešťastným způsobem konfrontovaly. Závěrem jen dodám, že jsem rád, že se nikomu nic nestalo.


Komentáře
[1] 07.10.09 11:13:34 Dark
Tak tohle je výborný. Tos mně vcelku dostala. To je fakt borec. Takže teoreticky Ti budou chybět tři kroky a budeš se vracet, ne ? Ale to jsem jeho výrok dotáhl ad absurdum. Ne, já si myslím, že si to normální člověk přebere sám, kdy bude asi lepší udělat krok zpět a kdy dojít…. Mně spíš štve, že tady u nás choděj lidi vysloveně na červenou a kolikrát vysloveně před policajtem….
[2] 07.10.09 06:00:27 Lentilka
…. Já mu jí, samozřejmě, odmítala dát. Ještě chvíli jsme se dohadovali a nakonec to završil nezapomenutelným výrokem: „Tak když vám padla červená, když jste přecházela, měla jste se vrátit na chodník“. Na to jsem mu řekla jen, ať on se vrátí na školení… Tak nevím, jestli tohle v ulicích je ku prospěchu nebo spíš na škodu…
[3] 07.10.09 05:57:02 Lentilka
Tak policajti nevím, u nás se na přechodech angažujou strážníci. Nechci je házet všechny do jednoho pytle, možná jsou mezi nimi i nějací s jakousi profesionální úrovní, ale já na takového zatím nenarazila. Jeden úchvatnej příklad za všechny: takhle si přecházím, na přechodu se semaforem, na zelenou, samozřejmě. Mám dvě děti a chci je vychovat 😉 Za přechodem stál ten městskej blbeček, zády ke mně. Já vstoupila do vozovky na zelenou, ale sotva jsem udělala asi tři kroky, padla červená. Pokud si vzpomínám, Hurvínek nás v dětství v dopravní výchově učil, že v tomhle případě máme přecházení dokončit. Takže jsem přešla a tam po mně ten blb vystartoval, že přecházím na červenou a chtěl po mně občanku. Řekla jsem mu, že jsem do vozovky vstoupila na zelenou. Řekl, že mě viděl přecházet na červenou. Řekla jsem, že když jsem začala přecházet, byl ke mně zády, tak to nemohl vidět. Už se zdál být docela v koncích, ale pořád trval na tom, že chce tu občanku.
[4] 06.10.09 07:40:18 Dark
Milá Lentilko, rodiče za to můžou stoprocentně a důvody jsem již psal. Jde o to, že dětem nepřijde špatně lozit mimo přechod, nebo na červenou, protože vidí spousty dospělejch, který chodí jak chtí s vědomím, že auto má volant a brzdy, tudíž se zastaví a vyhne. Navíc, pokud ten přechod nebyl blíž než 50 metrů, bylo to děcko v právu – akorát je blbost jet kočárkem napřed, o tom jsem se zmínil v článku. Ten cyklista si to možná neuvědomuje, ale to, že sestřelil ten kočár, z toho by nic nebylo, ani pokuta. Ale to že ujel, to je na kriminál…. Policajti ? Ale jo…když maj akci a stojej na přechodech, to chodci choděj pěkně spořádaně….a nejen chodci, všichni. Ale stačí, aby se to bengo otočilo zády…..
[5] 06.10.09 00:24:23 Lentilka
No. Tak tahle zpráva se ke mně dostala až díky tobě, poslední dobou zprávy nějak moc nesleduju… Nejdřív se mi udělalo špatně při představě miminka vypadlého z kočárku.. Ale dopadlo to dobře, tak dál. Ona taky velká část viny je na rodičích. Toho miminka a, předpokládám, jeho sestry. Pokud slečnu řádně nepoučím A NEBO nemám jistotu, že se toho bude držet, rozhodně jí kočár do silničního provozu nesvěřím. Já, jako rodič bych to teda neudělala. Ale ten cyklista, to je pro mě bezohledný, cynický prase. Zodpovědně a ohleduplně se k sobě chovat? Hezká myšlenka, ale asi marná.. Já navrhuju víc policistů nebo aspoň těch neschopnejch městskejch strážníků v ulicích!
Rubriky
Nezařazené

Řeči

 

aneb divadelní prázdniny skončily….
Tak jsme včera…po několika měsících zas navštívili divadlo. Šli jsme na činohru…na komedii Neila Simona jménem Řeči. Upřímně řečeno – čekal jsem něco trochu jiného… Čekal jsem, zvlášť proto, že jednu z rolí ztvárnil Antonín Procházka, že se komediálnost ponese spíše v procházkově duchu, i když – ten taky stojí na absurdních situacích, ale řekl bych, že tenhle byl absurdní až příliš – aspoň pro mně… Celé představení je o párty na oslavu 10 výročí manželského páru, který se v celém představení neobjeví. První pár hostí najde oslavence s prostřeleným uchem, zatímco jeho paní a veškerý personál nikde. Postřelený pan domácí je nadopovaný Valiem a tak ani nemůže říct, co se vlastně stalo. A jelikož je dotyčný v nějaké důležité funkci, je třeba střelbu utajit. Takže když přijede další pár, ten první s ním rozehrává zvláštní hru, aby jim to nakonec stejně vykecali. Proto se celá situace ještě dvakrát opakuje – neboť na party dorazí páry celkem 4. Ve finále to vlastně opakují všechny čtyři páry, protože ve finále dorazí na místo policie. Jednak proto, že přijedou vyšetřovat nehodu jednoho z přítomných pánů, druhak proto, že byla nahlášena ta střelba. Což ústí do další spousty absurdních situací. Jelikož jeden z přítomných pánů zahraje před policisty pána domu, ke střelbě si vymyslí naprosto fantasmagorický příběh, ve kterém figuruje nůž na salát, španělský personál, sklep a prostřelené ucho. Na konci se však tahle fantasmagorie začíná jevit pravdivou, když se paní domu začne hlasitě domáhat otevření dveří od sklepa, kde je zavřená. Nemá cenu hodnotit herecké výkony, ve hře si zahrála opět elita. Pavel Pavlovský, Monika Švábová, Andrea Černá, Martin Stránský, Zorka Kostková či Zdeněk Mucha, takže po herecké stránnce výborné, ale sebelepší herec už nezahraje líp, než to bylo napsané – a mně Řeči nenadchly. Možná, že opravdu nemám buňky na tenhle humor. Možžná je to na mně opravdu příliš americké – já si potrpím na náznaky a tajemno…snad to neříkám příliš nesrozumitelně, tohle, i přes jistou tajemnost příběhu je prostě pro mně moc otevřené, přímočaré a chvilkami i surové. Doufám ale, že ostatním divákům se hra líbila více než mně. A těším se napříště….

Komentáře
[1] 30.09.09 17:01:14 Dark
No…nijak mně to neuchvátilo, abych se přiznal….
[2] 28.09.09 08:47:21 Lentilka
Takže nelíbilo… 🙂