aneb pozastavení jaderné…
Tak….teď čekáš, čtenáři, budu-li nekriticky jádro adorovat, nebo po něm plivat. Nu, nemám v úmyslu ani jedno. Chci celou situaci tak nějak objektivně rozebrat, říct jaderné energii pro a proti. Prostě se na to dívat rozumem a ne emocemi, kterých v tento čas víří spousta.
Co se stalo ve Fukušimě snad není nutno dlouze rozebírat, Ale kdyby někdo četl tento článek za pár let, tak pro jistotu aspoň zhruba nastíním situaci. Řeknete možná, že lidi nezapomenou, ale vím své. 25 let po černobylské havárii taky spousta lidí neví, co se tam stalo, a šíří tak různé dezinformace a pohádky…
Fukušimská elektrárna leží na ostrově Honšú, v prefektuře Fukušima, na břehu Tichého oceánu. Toto umístění se ukazuje jako poměrně nešťastné, neboť po katastrofální zemětřesení přišla vlna tsunami, překonala sedm metrů vysoké hráze a zaplavila elektrárnu. Zdroje uvádí výšku vlny mezi 8 a 14 metry. Samo zemětřesení elektrárně zásadně neublížilo, odstavily se reaktory, a elektrárna se odpojila od sítě. Naskočily náhradní zdroje a započalo dochlazování reaktorů. Ovšem vlna zaplavila tyto náhradní zdroje, čímž chlazení přerušila. Došlo k přehřátí reaktorů, několika výbuchům vodíku, který vznikl z chladící vody rozkladem za vysoké teploty, a úniku radioaktivní vody do oceánu. Ještě teď, skoro měsíc od zemětřesení, není situace zcela vyřešena.
Japonsko má celkem 18 jaderných elektráren, a dohromady 60 reaktorů, přičemž 10 jich je jen ve Fukušimě. Elektrárna se dělí na fukušimu I. s šesti reaktory a fukušimu II se čtyřmi. Havárie poškodila 4 reaktory ve Fukušimě I. a tři ve Fukušimě II.
Havárii způsobily extrémně nepříznivé přírodní podmínky a již zmíněné nešťastné umístění elektrárny. Tolik fakta.
Teď zní otázka, jak se podepíše Fukušimská havárie na světové jaderné energetice. Rakousko opět zvýšilo tlak na ČR ohledně Temelína, Německo odstavilo sedm nejstarších reaktorů. Po celém světě se objevily spousty protijaderných aktivistů (nejméně kupodivu v japonsku, což je ač malá, tak poměrně lidnatá země, jen na Honšú žije 98 352 000 lidí). Opět se volá po odstavení jádra. Otázka ale zní: můžeme si to dovolit ?
Na celém světě je celkem 436 reaktorů. pokrývají zhruba čtrnáct procent poptávky. V ČR máme dvě elektrárny, pokrývající 31% spotřeby. V případě jejich odstavení bychom tedy přišli o třetinu kapacity. V praxi možná o čtvrtinu, protože jsme schopni dnes proud i vyvážet. Teoreticky bychom tedy mohli zvládnut tento výpadek nějak pokrýt. Na druhou stranu, za běžného provozu nemá jaderná elektrárna žádné zplodiny, a za rok provozu spotřebuje zhruba metr krychlový paliva, respektive, vyprodukuje zhruba metr krychlový jaderného odpadu, který je třeba uložit, aby pozbyl svou radioaktivitu. V případě havárie hrozí zamoření okolí elektrárny. Tolik jádro. Další zdroje energie vezmu rychle. Vodní elektrárny. To je podle mého soudu snad jediný opravdu ekologický zdroj energie. Navíc velmi spolehlivý. Pak tu máme solární a větrné elektrárny. Obnovitelné zdroje. Na druhou stranu, jejich výkon poměrně zásadně ovlivňuje počasí. Nemluvě o tom, že zejména fotovoltaické panely, při energetické náročnosti výroby i likvidace, nepovažuji za příliš obnovitelné. A k tomu výkonu, výpadek třeba třiceti procent výkonnosti, vlivem silné oblačnosti, či slabého větru, bude třeba něčím nahradit.To by pravděpodobně musely zastat plynové, či naftové elektrárny. A to znamená emise skleníkových plynů. To nejlepší jsem si nechal nakonec. Uhelné elektrárny. Uhlí samo o sobě obsahuje trochu uranu, takže jeho spalování znamená šířit kromě skleníkových plynů, ještě radioaktivní smetí, popílek, síru. I při nejlepším odsíření část projde. A pozastavil se někdo nad tím, kam se poděje veškerý neřád, terý zachytí odsiřovače, odlučovače a další filtry ? A kolik ho je Bez emocí musíme dojít k názoru, že jaderná energetika je ekologická, ale zas poměrně riskantní – z důvodu možné nehody. Nechceme-li riskovat a přitom zůstat ekologičtí, jeví se směr odstavit veškeré tepelné elektrárny. To však, vzhledem výše zmíněným alternativám není možné. Musíme si vybrat. Buď odstavíme uhlí, ropu a plyn, nebo jádro. Oboje nelze. A co Vy ?
Anketa od BlueBoard.cz
Předem říkám, že vulgární komenty mažu….
Co se stalo ve Fukušimě snad není nutno dlouze rozebírat, Ale kdyby někdo četl tento článek za pár let, tak pro jistotu aspoň zhruba nastíním situaci. Řeknete možná, že lidi nezapomenou, ale vím své. 25 let po černobylské havárii taky spousta lidí neví, co se tam stalo, a šíří tak různé dezinformace a pohádky…
Fukušimská elektrárna leží na ostrově Honšú, v prefektuře Fukušima, na břehu Tichého oceánu. Toto umístění se ukazuje jako poměrně nešťastné, neboť po katastrofální zemětřesení přišla vlna tsunami, překonala sedm metrů vysoké hráze a zaplavila elektrárnu. Zdroje uvádí výšku vlny mezi 8 a 14 metry. Samo zemětřesení elektrárně zásadně neublížilo, odstavily se reaktory, a elektrárna se odpojila od sítě. Naskočily náhradní zdroje a započalo dochlazování reaktorů. Ovšem vlna zaplavila tyto náhradní zdroje, čímž chlazení přerušila. Došlo k přehřátí reaktorů, několika výbuchům vodíku, který vznikl z chladící vody rozkladem za vysoké teploty, a úniku radioaktivní vody do oceánu. Ještě teď, skoro měsíc od zemětřesení, není situace zcela vyřešena.
Japonsko má celkem 18 jaderných elektráren, a dohromady 60 reaktorů, přičemž 10 jich je jen ve Fukušimě. Elektrárna se dělí na fukušimu I. s šesti reaktory a fukušimu II se čtyřmi. Havárie poškodila 4 reaktory ve Fukušimě I. a tři ve Fukušimě II.
Havárii způsobily extrémně nepříznivé přírodní podmínky a již zmíněné nešťastné umístění elektrárny. Tolik fakta.
Teď zní otázka, jak se podepíše Fukušimská havárie na světové jaderné energetice. Rakousko opět zvýšilo tlak na ČR ohledně Temelína, Německo odstavilo sedm nejstarších reaktorů. Po celém světě se objevily spousty protijaderných aktivistů (nejméně kupodivu v japonsku, což je ač malá, tak poměrně lidnatá země, jen na Honšú žije 98 352 000 lidí). Opět se volá po odstavení jádra. Otázka ale zní: můžeme si to dovolit ?
Na celém světě je celkem 436 reaktorů. pokrývají zhruba čtrnáct procent poptávky. V ČR máme dvě elektrárny, pokrývající 31% spotřeby. V případě jejich odstavení bychom tedy přišli o třetinu kapacity. V praxi možná o čtvrtinu, protože jsme schopni dnes proud i vyvážet. Teoreticky bychom tedy mohli zvládnut tento výpadek nějak pokrýt. Na druhou stranu, za běžného provozu nemá jaderná elektrárna žádné zplodiny, a za rok provozu spotřebuje zhruba metr krychlový paliva, respektive, vyprodukuje zhruba metr krychlový jaderného odpadu, který je třeba uložit, aby pozbyl svou radioaktivitu. V případě havárie hrozí zamoření okolí elektrárny. Tolik jádro. Další zdroje energie vezmu rychle. Vodní elektrárny. To je podle mého soudu snad jediný opravdu ekologický zdroj energie. Navíc velmi spolehlivý. Pak tu máme solární a větrné elektrárny. Obnovitelné zdroje. Na druhou stranu, jejich výkon poměrně zásadně ovlivňuje počasí. Nemluvě o tom, že zejména fotovoltaické panely, při energetické náročnosti výroby i likvidace, nepovažuji za příliš obnovitelné. A k tomu výkonu, výpadek třeba třiceti procent výkonnosti, vlivem silné oblačnosti, či slabého větru, bude třeba něčím nahradit.To by pravděpodobně musely zastat plynové, či naftové elektrárny. A to znamená emise skleníkových plynů. To nejlepší jsem si nechal nakonec. Uhelné elektrárny. Uhlí samo o sobě obsahuje trochu uranu, takže jeho spalování znamená šířit kromě skleníkových plynů, ještě radioaktivní smetí, popílek, síru. I při nejlepším odsíření část projde. A pozastavil se někdo nad tím, kam se poděje veškerý neřád, terý zachytí odsiřovače, odlučovače a další filtry ? A kolik ho je Bez emocí musíme dojít k názoru, že jaderná energetika je ekologická, ale zas poměrně riskantní – z důvodu možné nehody. Nechceme-li riskovat a přitom zůstat ekologičtí, jeví se směr odstavit veškeré tepelné elektrárny. To však, vzhledem výše zmíněným alternativám není možné. Musíme si vybrat. Buď odstavíme uhlí, ropu a plyn, nebo jádro. Oboje nelze. A co Vy ?
Anketa od BlueBoard.cz
Předem říkám, že vulgární komenty mažu….
Komentáře
[1] 25.04.11 07:25:05 Lentilka
Energetika je problém obecně a dost velký. Lidstvo si zvyklo na pohodlí a přepych, co nám dává elektřina a zpátky do jeskyní už by se nám nechtělo. Ale je to žití na obrovskej dluh vůči planetě. A až ta nám to jednou spočítá, nebudeme stačit valit oči…
[2] 11.04.11 10:12:32 Dark
Jasně, samozřejmě, že potřebují vodu k chlazení. Mohli ji ovšem postavit na vyvýšenějším místě a přitom relativně blízko k moři. Ono by to potom ovšem mělo zas jiná úskalí. Navíc, podívejme se, kam až došla ta tsunami. Myslím, že s tím nepočítali ani v nejhorších snech…
[3] 06.04.11 21:58:09 AzX
Mír, Darku… jakožto člen „Vaněčkových nohsledů“ s tebou musím souhlasit. Jen si dovolím poznámku na doplnění: Fukušimská jaderná elektrárna (stejně jako všechny ostatní JE) musí být u vodních nádrží (od jezer umělých či přírodních, po moře) z jednoho prostého důvodu… voda pro potřebu chlazení. PS: V Japonsku je dle mého mínění k moři vždycky relativně blízko.;)