Blog

Milý Chrisi,

Právě dočítám druhý svazek Tvého Odkazu dračích jezdců. A netrpělivě čekám, až dopíšeš třetí. Nejprve bych Ti chtěl projevit úctu, žes stvořil takové dílo. Jsem o sedm let starší než Ty, ale na něco takového bych ani nepomyslel. I když…o věku je to jen částečně. Ty máš dar…není sice zvenku tak patrný jako gedwëy ignasia, ale stejně vzácný.

Víš, krom toho, že mně děj docela pohltil, tak mně na několika místech donutil se zamyslet. Ano, třeba v té části, kdy je Dragon cvičen u Oromise. Ne, že bych snad přestal jíst maso…ale zamyslel jsem se nad tím. Taky nad magií….a zejména zdroji energie….nad tím, jak snadné je způsobit bolest a smrt. I když…to souvisí jen částečně…..ale ta úvaha je tak křišťálově jasná…a moudrá….

A taky jsem přemýšlel nad postavami….a je mi vcelku jasné, s jakou se asi ztotožňuje autor. Ano…prolínáš se mi s Eragonem….. Ale kdo stál modelem pro krásnou, vzdělanou a ušlechtilou Aryu, která Ti ublížila, i když…na výběr moc neměla…. A co nešťastná Elva…..Cos udělal, že se vůči ní cítíš tak strašně provinile ??? Tyhle postavy by mně asi zajímaly nejvíc. Pak možná Roran a podlá dvojčata……a Brom. Ale to se asi nikdy nedovím. A možná je to tak lepší.

Ještě bych Ti chtěl říci, že filmové zpracování se moc nepovedlo. Ano, je to hezký film, ale ta kniha mu utíká strašně moc. Chápu, že je třeba příběh zjednodušit, aby se do filmu vešel. Ale tady z něj nechali jen holou kostru, myslím…..a to je škoda. Poněkud se děsím filmového zpracování Eldesta, protože děj zde je ještě daleko spletitější.

Na závěr….ještě jednou se skláním před Tvou knihou…a nemůžu se dočkat konečného rozuzlení. Takže ať Tě múzy neopustí, Chrisi…..

Atra esterní ono thelduin, Mor´ranr lífa unin hjarta onr, Un du evarínya ono varda, Eragon – finiarel.

Dark

Tak….dříve, než ji sem dám, dovolím si míti zde takový menší proslov. O tom, že jestli se v tom zas někdo bude hledat, tak mu nakopu zadek. Ne, že by vznikla sama od sebe, jsou lidi, kterým za ni vděčím, ale není určená přímo jim. Je to spíš v takové obecné rovině, A i když by se v tom asi pár lidiček našlo, tak se na to hezky vykašlete…a nehledejte záminky….tohle není výčitka…

Yeux de Chats (Oči koček)

Proč dýku vždycky v ruce svírá,

ten komu věříš, přítel, kamarád,

co bylo dřív, náhlá zášť teď stírá,

najednou nejde prostě jen mít rád.

Proč utrpení provází lidské vztahy ?

Proč zradou končí nesplněné touhy ?

Hořící kameny neuhnou ze své dráhy,

víš, že stačí jen jeden dotek…pouhý…

A oči koček přesto jasně září,

jako by říkaly Ti: „To se stává…“,

kolik najdeš v lidské tváři tváří,

a pověz, která je ta pravá ???

Snad žábě vyčítám…..

Netřeba plakat, že co bylo není,

jen žába tady sedí na prameni,

a kolem nenávistně plive jed,

neváhej a hlavu jí utni hned.

Víš, tenkrát jsi všechno mohla chtít,

proč nepilas, když mohlas pít,

proč napřed jsi studnu otrávila,

a pak jsi chtěla pít, moje milá ?

Vzpomněla sis, když klíč jsi ztratila,

chtěla ses vrátit, když jsi mně zabila,

proč chtělas vidět bytost zlomenou,

to kvůli Tobě byl jsem na kolenou….

Víš, někdy je lepší nevidět,

kdo Ti dal právo nenávidět,

snad za to, co mohlo být a není,

a za to, žes tou žábou na prameni….