tak jsem to pojmenoval…:-)
Pojídám déšť slzami solený,
těžkou hlavu podepřu si koleny,
a tiše sedím v tiché sluji,
venku západní větry převažují…
Nad ohněm kouzlím, zastavuji čas,
zjizvenou dlaní mělo by to jít snáz,
a ptáci táhnou na západ, k městu s věží,
proti větru letí a do očí jim sněží…
Pod věž se slétnou, královně k nohám,
kouzlím, navzdory svým vlohám
čas se vpřed řítí pořád stejně,
rychle, pevně, neochvějně…..
A pes se pod okno zarostlé stočí,
srst mu déšť více nepromočí,
pohlédni královno z okna, zvíš,
třeba ho pod oknem uvidíš….