Rubriky
Nezařazené

A znovu básnička….

tahle je poněkud neveselá…..


Kytarovka


 

Štíhlé kmeny bílých bříz,

co mizí do tmy, do snění,

podkovou kůň o kámen křís´,

a dál už jen listí šumění…


 

Když jiskry stoupaj do nebe,

na dlouhé cestě do oblak,

já myslím jenom na Tebe,

a pocit mám, že ujíždí mi vlak….


 

Slzy mi po tváři tiše kanou,

do mysli proniká Tvůj hlas,

jen oči odleskem ohně planou,

jak zjistím, že je správný čas ??



Komentáře
[1] 02.08.07 20:15:08 Dark
Ty za to nemůžeš, miláčku…..to ovlivnilo víc faktorů……a Tys mně přece pomáhala, bych se z teho vyhrabal……
[2] 01.08.07 21:37:15 Lea de Bahn
Je nádherná! A hrozně smutná! Já nechtěla, aby ses tak cítil!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *