Aneb zase mně nasrali.
Ale abych byl fér, nejen o2. To byl dokonalý případ vytoče a roztoče. To znáte, ne ? Vytoč člověka vytočí. Roztoč dále roztáčí již vytočeného. Tak vytoč dneska bylo o2, a roztoč Česká pošta.
Začalo to tím, že jsem potřeboval doplňující informace k modemu od o2, konkrétně se jednalo o Comtrend VR-3026e. Ségra si totiž zařídila internet od o2. A ráno mi volala, že se na tu wifinu nemůže připojit. A jelikož mně napadlo, že v tom jejich starým baráku nebude wifi to pravý ořechový, zajímalo mně, jak kvalitní signál to poskytuje. I volám tedy *11 zákaznickou linku. Slečna vyslechne můj problém, informuje mně, že ona je na oddělení tarifních zákazníků, a modemům nerozumí. OK, beru, a nechávám se přepojit na jiné oddělení, kde mi zajisté poradí. Neporadí. Další slečna vyslechne můj problém, a informuje mne, že ani ona modemům nerozumí. Že musím volat na linku technické podporu o2. Odevzdaně tedy vytáčím linku technické podpory. Telefon zdvíhá třetí slečna, a po vyslechnutí problému mně i ona informuje, že danému problému nerozumí. V tu chvíli se má pracovní teplota začíná blížit kritickým hodnotám. přepojuje mně na techniky, a já si během přepojení tiše ulevuji mumláním vulgárních kleteb na adresu její i celé organizace. Technik se chápe telefonu a já počtvrté nastiňuji problém. A konečně na něj dostávám odpověď. Pokud bych měl soudit, tak tři ze čtyř na té infolince se můžou sebrat a jít se proskočit do lesa.
Další mé kroky vedou na poštu. Přihlásit rádio a televizi. Když je chcete do SIPO, musíte na poštu. Jinak se to zařídit nedá. Všem ostatním stačí spojovací číslo. České televizi ne. Sice se umí šťourat v databázi plátců elektřiny, ale inkaso zařídit neumí. Jdu tedy na poštu. Lidí jako much. Jediná přepážka, která zařizuje – oficiálně – tuto službu je zavřená. Paní v ní ovšem sedí. Táži se tedy, na kterou přepážku se mám obrátit. Dostávám nerudnou informaci: „Vedle v hale“. Odebírám se tedy vedle do haly, a vybírám si přepážku s nejmenší frontou. Dostávám se na řadu, a jsem odkázán na uzavřenou přepážku v původní hale. Má pracovní teplota přestupuje kritickou mez a začínám být nepříjemný. Dím, že odtamtud jdu, že je tam zavřeno, že jsem byl poslán vedle do haly, a jestli tam mají ještě nějakou další, že tam milerád půjdu. Slečna s mírně překvapeným výrazem kvačí pro patřičné dokumenty, zatímco její kolegyně telefonuje nerudné paní z uzavřené přepážky a kárá jí za to, že kecá lidem nesmysly, což s mírným zadostiučiněním sleduji.
Překvapivě mi tak spravilo chuť až jednání s bytovým družstvem, kde zjevně pochopili, že informovaný a vstřícný personál je základ.