tohle jsem sbásnil včera při noční jízdě z Varů a dodělal dneska v práci…pro změnu v Praze….
Noční let
Křídla můry stříbřitě zazáří,
než v přejasnou čáru se rozlije,
když paprsek žhavý kresbu ozáří,
noc se na tisíce střípků rozbije.
Střípky, jež někdo po obloze rozhází,
vytvoří scenérii krásnou, tajemnou,
jen roj můr nás po cestě provází,
tou temnotou nebeskou, bezednou.
Ledový vítr ochladí Ti tvář,
jediným jen náhlým závanem,
okem hledáš světa, domova zář,
kdopak ví, kde dneska přistanem…