po dlouhé době….
Malá víla
Malá víla z protějšího břehu,
na světle modře průsvitná,
ke břehu daleko, k loňskému sněhu,
prazvláštní schopnost úsvit má…
Utržené provázky papírových draků,
mladá dívka a ruce staré ženy,
kopce hladí břicha mraků,
a zámek, silou utržený….
Jen malé kolečko v soukolí,
z mnoha rukou jen ta jedna,
a kolečko hlava nebolí,
že štěstěna je neposedná…..
Kdy chce a kam chce jde si,
tím víc, čím víc jí bráníš,
nenajdeš, za horami a lesy,
co doma marně sháníš…