Cyklista v Přerově narazil do kočárku, z místa ujel
Cynicky se zachoval zatím neznámý cyklista, který ve čtvrtek odpoledne v Přerově na vozovce narazil do kočárku s dítětem. Ten se převrhl a dítě z něj vypadlo. Muž z místa nehody ujel, aniž by se zajímal, zda batole není zraněno. To naštěstí utrpělo jen drobné oděrky.
Přerov
„Čtyřměsíční dítě v kočárku vezla na Kratochvílově ulici dvanáctiletá dívka. Při přecházení vozovky mezi zaparkovanými osobními vozidly, mimo přechod pro chodce, přehlédla jedoucího cyklistu,“ řekla Právu v pátek přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková.
Jízdní kolo podle ní narazilo do boku kočárku, který se převrátil na vozovku a dítě z něj vypadlo. „Po převozu do nemocnice bylo zjištěno, že miminko utrpělo drobné oděrky na obličeji bez další potřeby léčby. Dívka, která kočárek vezla, zraněna nebyla,“ dodala mluvčí.
Miloslav Hradil, Právo
Opět jsem přebral celý článek, kdyby ho někdo chtěl smáznout….
Shrnuto jde o to: Dříve nebo později na sebe musely narazit dvě skupiny, které si o sobě myslí, že mají všude absolutní přednost. Omlouvám se, jestli Vám tenhle začátek přijde příliš cynický, ale nejsem takový necita, jak to vypadá.
Teď k té přednosti. Všem je nám odmala vtloukáno do hlavy, že jsme plnohodnotnými účastníky silničního provozu. Bohužel, díky tomu, že jako cyklista, nebo jako chodec, pokud nevlastním řidičské oprávnění, nemám žádnou povinnost studovat patřičné zákony a vyhlášky. V tomhle je totiž jádro celého problému. V neznalosti pravidel té moštárny, po které se pohybuji. O pár vět zpět jsem se zmínil o absolutní přednosti. Jedna skupina má tento pocit trochu právem.
Jsou to chodci, kteří mají na přechodech zákonem zajištěnou přednost. Ovšem přijde mi, že se jim doneslo jen to slovo přednost. S hrůzou denně sleduji, jak chodci chodí doslova jako ovce, bez ohledu na přechody či barvy semaforů. A nezřídka tak vidím jít maminku s několika dětmi – jedním pěším, druhým v kočárku a třetím v břiše. Proto si nemyslím, že hlavní vina spočívá na té holčině. Ona to s velkou pravděpodobností viděla u maminky a dalších dospělých – a zcela logicky převzala vzor od starších. My jsme ke kázni na vozovce byli vedeni od mala, ale mám pocit, že dnešní děti už k tomu nikdo nijak extra nevede. Navíc, pokud byla zmíněná slečna více než padesát metrů od přechodu, platí pro ni stejná pravidla, jako by tam přechod byl. Tolik z čistě dopravního hlediska. Mezi námi – napřed bych vlezl do té ulice já a až pak ten kočár, kočárem napřed pojede akorát střevo – nicméně i to už jsem viděl u dospělých matek, tedy ani tady nevidím nic výjimečného.
Teď cyklista. Na jednu stranu to vypadá, že byl v právu. Na druhou stranu – i cyklista má jezdit tak, aby mohl zabránit nehodě a měl by předvídat. Navíc oproti motoristovi má tu nezanedbatelnou výhodu, že váží podstatně míň a má tedy nejen kratší brzdnou dráhu, ale je schopen i daleko prudšího úhybného manévru. Nadto, pokud byl přechod dále než padesát metrů, měl chodec přednost – i když, zase by mu neměl vstoupit bbezprostředně před vozidlo. V čem je však větší problém, je to, že cyklista z místa nehody ujel. Zcela sprostě využil anonymity cyklisty a ujel. A to je moc špatně. Skoro si říkám, jestli by zodpovědná místa neměla uvažovat o nějaké formě SPZ….i když, to bychom asi spolu s nimi frfali, že jsou anonymní chodci.
Řešení spočívá v tom, že se budeme chovat ohleduplně a zodpovědně všichni. Ale jak toho docílit, to opravdu nevím…. Máte někdo nápad ?
P.S.: Velmi mně zajímá diskuse, pokud se rozvine. Tohle je totiž klasická situace typu „zabij bobra, zachráníš strom“. Dvě skupiny, které jindy nadávají na ty piráty, se teď tímhle nešťastným způsobem konfrontovaly. Závěrem jen dodám, že jsem rád, že se nikomu nic nestalo.