Jak jsem věděl do čeho jdu, ale ne tak docela…
Když jsem včera koukal na Temného rytíře, věděl jsem, že jde o Batmana. A já Batmana docela můžu. Ale tenhle mně trochu zaskočil. Ale popořádku. Jokera si zahrál Heath Ledger. Jedna z posledních rolí. A dost si ji užíval, jak jsem koukal. Herecký koncert, ve kterém dokonale vykreslil psychopatického magora. Ježe – první z mnoha – Joker, aspoň podle starého zpracování, až takovej magor nebyl. Spíš nepostižitelný, svým způsobem geniální vrah. Schválně, kdo si ho ještě pamatuje, v podání Jacka Nicholsona ve filmu z roku 1989 ? Uznávám, je to vlastní autorský pohled, tenhle film, ale přijde mi, že trochu ztratil kontakt s předlohou… A to i co se týče příběhu – ten je sice poměrně smysluplný, a nápaditý, leč opět s předlohou se nepotkal. Jsem asi zatížený srovnáním se staršími dílky na toto téma.
Další problém, Batman tu je ztvárněn tak nějak zvláštně, přijde mi, že ne až tak jednoznačně kladně. Možná proto, že jako bílý rytíř je zde státní návladní Harvey Dent, který se ovšem ke konci zvrhne – po úrazu a smrti své přítelkyně, na mstivého psychopata. A Batman je zde jako jeho temnější protějšek na téže straně barikády. Takový, který se na rozdíl od návladního nemusí řídit pravidly, úplně. A Batman na konci bere na sebe vinu za činy, který spáchá zešílevší Harvey Dent, aby jméno hrdiny lidu nebylo pošpiněno. Což je sice Batmanovsky šlechetné, ale úpně my to nepasuje. Stejně jako výslech Jokera…
Trochu mi to přišlo podobným směrem, jako když se James Bond v posledních několika filmech vrací ke kořenům. Akorát, že tady se imho nevrací, ale naopak vzdaluje. Temný rytíř je celkem koukatelný film, akorát je nutné se oprostit od toho, že je to Batman… Ale Heath Ledger tady hrál úžasně. To zas jako jo….