dnes jsem Tě vypravil na poslední cestu….
Jsem si vědom, že tenhle článek vyzní jak ta blbá reklama na škodovku, co právě běží v TV…(a tu starou si necháte ?)… Protože tenhle článek je o autě. Autě, které jsem měl posledních pět let, a které mi věrně sloužilo, najezdilo pod mým vedením statisíce kilometrů a odvozilo tuny nákladu, přestože to žádný náklaďák nebyl. Peugeot 605 3.0 SRi byl koncipován jako prostorný pohodlný vůz, který bez potíží polyká stakilometrové vzdálenosti. A přesně takový byl. Velký, pohodlný a vytrvalý. A náklady jakoby necítil. Bežel pořád stejně dobře…. A sílu neztrácel, ani když se jeho velké srdce začalo přehřívat. Jen my už jsme věděli, že to je začátek konce, a že nemoc je v jeho věku už neléčitelná. A tak se v půli července stalo, že jeho šestiválcové srdce umlklo navždycky.
Dneska ho odvezli….
….. Čest Tvojí památce, Diego II, Vaya con Dios. Nebyls jen auto. Byls kamarád, a možná trochu člen rodiny….