Už týden se chystám něco napsat. A už týden mi to nejde. A do voleb zbývá pár dnů. A čas neúprosně běží. Pořád netuším, koho mám volit, a to i přesto, že mi během posledních sedmi dnů přistálo ve schránce asi tak deset kg papíru, potištěného propagací různých stran. Nicméně – zatím mám jasno pouze, koho ne. Zkusím zde tyto vyjmenovat a také říci proč.
Tedy ODS. Nepovažuji se snad ani za ničího zavilého nepřítele, ale k ODS mám asi největší averzi. Mám pocit, že speciálně tahle strana tady toho už „dokázala“ dost. Navíc její letošní kampaň – to je snůška lží a neurčitých frází. Lží ve smyslu plakátů s důchodci a nezaměstnanými, kteří říkají, že minule volili Paroubka a stejně přišli o práci a podobně – patrně si nevšimli, že minule vyhrál někdo jiný – tudíž mohla ČSSD z opozice těžko něco plnit. Nebo že nebude na endoprotézu – pokud vyhraje pravice, stejně si budem všechno platit sami, tak o co jde, že. A neurčité fráze – ODS letos neslibuje nic konkrétního, jen jakási řešení. Což se může jevit do budoucna jako chytrá strategie – nikdo nemůže říct, co nesplnili, když vlastně nic neslíbili.
TOP09. Tahle strana – já vlastně nevím, co si myslet. Rozesílají složenky lidem, aby upozornili na státní dluh, ale přitom se někteří z nich podíleli na jeho budování měrou vrchovatou. Tcrdí o sobě, že jsou nová a neokoukaná strana, jenže se starými a okoukanými xichty to zní paradoxně….
Suverenita Jany Bobošíkové. Nevím jak strana, mám pocit ji posuzovat podle paní Bobošíkové a tak nějak mi to přijde, že jako když to nepůjde tudy, zkusím to tamtudy – já se k tomu korytu dostanu. Osobně dost pochybuji, že trpí tak nevyléčitelnou snahou spasit tenhle stát a pochybuji, že i kdyby ano, že se jí to – s jejími preferencemi podaří.
Věci veřejné – sází na tvář Radka Johna, proslulého investigativního novináře, který dovedl vyšťourat lecjakou špínu, kterou se mocipáni snažili ututlat. Zdárně v tom pokračuje, ale tak nějak zapomíná, že i on má své vroubky. A já osobně mu přestal věřit už ve chvíli, kdy končil na nově, když se čirou náhodou profláklo, že sedí v dozorčí radě firmy, do jejíchž konkurentů se obul ve svém pořadu. A ani koutkem duše ho nenapadlo, že by mohlo jít o střet zájmů.
Koho tam máme dál…ach ano DSSS….tak to ani náhodou. NSDAP tedy rozhodně ne….ačkoli…tahle část byla pravicová. Média sice označují DSSS jako ultrapravici, ale já si myslím, že stejně jako NSDAP je to strana ultralevicová. Tak…nechám ji kde je…
Z těch pravicových stran už mně napadá jedině SSO, které mi neustále znechucují jakési neagitačně se tvářící agitační články po webu.
Z levé části spektra – ta je poměrně jednoduchá.
Nebudu nejspíš volit ČSSD, byť nechci, aby to vypadalo, že ustupuji tlaku pravice, která se snaží z Jiřího Paroubka dělat veřejného nepřítele č.1. Osobně nechápu proč a stojím za ním….mnoho výtečníků z již zmíněných stran má na hlavě podstatně více másla než právě osoba Jiřího Paroubka…
KSČM – a to je další takovej případ….už v roce 1994 Karel Kryl řekl, že komunisté nejsou nadále hrozbou, ale hon na čarodějnice pokračuje. Jen Ti, kteří mají opravdu vinu, Ti jsou beztrestní….
Zemanovci – uvažoval jsem o nich….ale po prostudování složení Milošova týmu, ne, lidi usvědčený ze zpronevěry fakt ne…
Tak jsem tu vyjmenoval polovinu politického spektra a nejsem o nic dál než předtím. O zbylých ztranách toho zas naopak moc nevím…..tak koho já tam v pátek mrsknu….?