…v čase ponovoročním….
Ještě včera jsem tady chtěl psát o předvánočních peripetiích, které provázely letošní prosinec, a dneska se mi najednou nedostává slov. A najednou ani nevím, o čem všem jsem to chtěl psát. Možná o vánočce, o troubě, která peče divně, o cukroví, dělaném na poslední chvíli a po večerech, protože pro naše zaměstnavatele jsme nepostradatelnou oporou….Až takovou, že je problém poslat výplatu ještě před Vánoci. Tak nepostradatelní zřejmě nejsme. Až takovou, že je problém uvolnit člověka o dvě hodiny dřív – z přesčasu, byť dvojnásobně překonal požadovaný výkon. Inu, bez nás by ty firmy asi už dávno padly – obě. Takže přípravy na Vánoce se odehrávaly spíše v poklusu.
Tak nějak si vůbec nedovedu představit, jak to dělají ženy, které mají děti, choděj do práce a jsou na tohle samy, ať už z důvodu toho, že rodina není úplná, nebo z důvodu toho, že té nešťastné ženské doma nikdo nepomůže. My na to byli dva a bylo toho až až.
Aby nebyl legraci konec, tak před vánoci udeřily tuhé mrazy a auto nám zamrzlo. Nevím jak se to mohlo stát. Nebo vím, jen si to nějak nechci připustit. Musel bych totiž opět opakovat, že co si člověk neudělá – není. Letos poprvé jsem se o nemrznoucí směs v autě nepostaral sám. Auto bylo na podzim v servisu, i zadal jsem do zakázky, mimo jiné i nemrznoucí směs. Další body zněly STK, startování, topení a ostřikovač. Ostřikovač – neteče, ale taky nestříká. Topení ? To jsem si nakonec musel zařídit jinde. STK – no..to by šlo. Startování – o malinko lepší, ale pořád tam cosi zlobí. Nemrzka…no viz pár řádků výš. Myslel jsem, že vzteky prasku. Celá ta legrace přišla skorem na 12000 a platit takový peníze za opravy na bačkoru, to potěší asi každého. Nicméně jsem vyvodil pár důsledků.
Svátky vánoční a cesty s nimi spojené jsme absolvovali zčásti MHD, zčásti taxíkem. Ještě že máme spřízněného taxikáře… Auto naštěstí po svátcích roztálo a kupodivu nedošlo k žádným škodám – což jsem kvitoval s povděkem a slovy – aspoň něco.
Navzdory všem protivenstvím jsme zařídili všechno…..co jsme zařídit měli a chtěli, a tak se nikomu nezadařilo ani letos je nějak významně zkazit. Jen některé dárky na své obdarované ještě čekají….
Tak nějak si vůbec nedovedu představit, jak to dělají ženy, které mají děti, choděj do práce a jsou na tohle samy, ať už z důvodu toho, že rodina není úplná, nebo z důvodu toho, že té nešťastné ženské doma nikdo nepomůže. My na to byli dva a bylo toho až až.
Aby nebyl legraci konec, tak před vánoci udeřily tuhé mrazy a auto nám zamrzlo. Nevím jak se to mohlo stát. Nebo vím, jen si to nějak nechci připustit. Musel bych totiž opět opakovat, že co si člověk neudělá – není. Letos poprvé jsem se o nemrznoucí směs v autě nepostaral sám. Auto bylo na podzim v servisu, i zadal jsem do zakázky, mimo jiné i nemrznoucí směs. Další body zněly STK, startování, topení a ostřikovač. Ostřikovač – neteče, ale taky nestříká. Topení ? To jsem si nakonec musel zařídit jinde. STK – no..to by šlo. Startování – o malinko lepší, ale pořád tam cosi zlobí. Nemrzka…no viz pár řádků výš. Myslel jsem, že vzteky prasku. Celá ta legrace přišla skorem na 12000 a platit takový peníze za opravy na bačkoru, to potěší asi každého. Nicméně jsem vyvodil pár důsledků.
Svátky vánoční a cesty s nimi spojené jsme absolvovali zčásti MHD, zčásti taxíkem. Ještě že máme spřízněného taxikáře… Auto naštěstí po svátcích roztálo a kupodivu nedošlo k žádným škodám – což jsem kvitoval s povděkem a slovy – aspoň něco.
Navzdory všem protivenstvím jsme zařídili všechno…..co jsme zařídit měli a chtěli, a tak se nikomu nezadařilo ani letos je nějak významně zkazit. Jen některé dárky na své obdarované ještě čekají….
Komentáře
[1] 12.01.10 05:15:23 Dark
Muhehehehe….to byla podpásovka….:-P
[2] 09.01.10 09:00:16 Lentilka
Co se v mládí naučíš, těžko se zapomíná, co…? 😀
[3] 08.01.10 22:27:33 Dar
Jj…kupředu, le……eeee……hrome….pravá…..;-)
[4] 08.01.10 21:19:15 Lentilka
Tak pravou nohou do roku dalšího. 🙂