Pomalu se dostávám ke druhé části….. Cikáni. Úmyslně neříkám Romové. Slušného cikána název cikán neurazí – říkalo se jim tak od nepaměti. Označení cikán urazí podle mého jen takového jedince, kvůli kterému a jemu podobným je pak na etnikum nahlíženo tak, jak je nahlíženo. Mají jistou nevýhodu, neboť se od ostatních obyvatel liší. Barvou pleti, což je nejmarkantnější, a dále pak určitými povahovými rysy, zejména temperamentem a zčásti i chováním. A odlišnosti je staví do role uzavřené skupiny, která je podle činů jednotlivců pak posuzována jako celek. Kdo byl na vojně, ví o čem mluvím. Armáda je podobnou skupinou… Za danou situaci samosebou mohou obě strany. Je těžké hledat kořeny zla, neboť násilná urbanizace cikánů v minulém režimu – nedá se na ni svést všechno. Například to, že si svěřeného majetku část cikánů nevážila a neváží… tohle je v nich, i když tomu docela nerozumím, vždyť když kočovali, tak si také vážili toho co měli…. Práce….je sice spousta cikánů, kteří dělat nechtějí, ale na druhou stranu je stejná spousta těch kteří ano, a mnohdy neseženou práci jen proto, kým jsou. Je to složité, ale přesto si nemyslím, že je jim tady tak zle, aby museli utíkat. Spíš si myslím, že je to pro ně opravdu cesta k penězům. A tím spíše mně pak štvou ony zmíněné řeči.
A dostáváme se k části třetí. O tom, jak se v našem malém státečku chováme k menšinám, by se dalo napsat hodně. Ale stačí vejít do vietnamského obchůdku a chvilku sledovat. Zatímco vietnamec každého uctivě pozdraví, polovina lidí mu ani neodpoví. Spousta lidí mu automaticky tyká. Zkuste to v českém obchůdku…kde sedí nějaká taková starší paní…ta vás požene….proč si to dovolíme k tomu vietnamci ? Protože my jsme tady doma a on ne ? Okay, tak se podívejte na zahraniční dovolené. My se tak k cikánům a vietnamcům chováme všude a mám pocit, že bychom se tak chovali i ve Vietnamu. V tomhle je třeba taky hledat část problému. Nesoudit lidi podle toho, jakou mají barvu, ale jací jsou. Ne každý cikán je zloděja kriminálník. A ne každý bílý je vrchol ctnosti. Znám takové bílé, že přijít k nim domů, většina cikánů by se zhrozila…. Tuhle jsem viděl scénku před restaurací, kdy se tam opilý štamgast strkal s vietnamským ochodníkem od vedle. Když jsem se ho později ptal proč, bylo mi řečeno, že on tu prohrává naše peníze v ruletě…. Ptám se jak, naše ? No ty, které jsme mu zaplatili…. Tak povídám, to jsou přece jeho peníze, ne ? Dostals zboží, zaplatils, normální výměna…. No jo, ale on sem nepatří… A proč ne ? Vždyť jen díky nim jsou ještě v malých obcích obchůdky…. Je zvláštní, že zmíněnému štamgastovi pranic nevadí, když ve stejné hospodě prohraje táta od rodiny výplatu v automatu….. Zamysleme se nad sebou. Hodně problémů způsobuje naše chování….. Zrovna tu Kanadu podle mého názoru ne, ale slouží to jako věrohodný důvod….