Co takhle trochu….filozofické dišputace….

Jedu tak tuhle trolejí, ani vlastně už nevím odkud a kam, tuším, že jsem doprovázel přítelkyni do práce, nebo z práce, nebo tak něco. A do tej troleje nastoupil takový dokonalý prototyp teenagera. Módní oblečení, osobně bych to tipoval na Horsefeathers, nebo podobný krám, čepici s placatým kšiltem – já vím, co se týče rovných kšiltů, nejsem úplně objektivní. Možná se k tomu vrátím na závěr. Jo a přes rameno měl hozenej futrál s holí na florbal. Nijak extrémně jsem si ho neprohlížel, a ani nehodlám ho nijak kritizovat, ale uzrála mně v hlavě jistá teorie. Teorie o původu depresí dnešní mládeže.
Ruku na srdce, čtete to v diskusích či na chatech každou chvilku. Já mám depku, ty máš depku, on, ona, ono má depku. Ale proč tolik děcek dneska trpí depkama ? Myslím, že jsem na to přišel.
Každý člověk chce být individualita. U mladých, kteří ještě – nenačichlí zkušenostmi nemaj ten proces vyčnívání tak zmáknutej, to platí dvojnásob. Respektive jejich snaha být svůj, být jedinečný a mít svůj styl. Neví ještě, že o stylu to není, nebo jen mál. Že člověk vyčnívá postoji, slovy, skutky. Tím více snahy věnují tomu mít svůj styl.
Všechno na světě má ale dvě stránky. Čím víc je člověk jedinečný, tím víc je osamělý. Tím ménší je okruh lidí, se kterými si může promluvit o věcech, které jsou mu blízké. Momentálně si vzpomenu minimálně na dvě osoby, které by na tohle téma mohly napsat článek, který by byl rozhodně delší než tenhle. O tom, jak je nepříjemné být mezi lidmi sám. Mladý člověk nechce být sám. Mladý člověk chce být v nějaké skupince (partě, kolektivu), bavit se, užívat si. Sám se nudí a je mu smutno.
To nutí ovšem mladého člověka ke kompromisu. Jak jinak si vysvětlit, že drtivá většina mladých poslouchá tu správnou, právě módní muziku, tomu podřizuje i styl a nosí ty právě módní věci a hraje ten právě módní sport ? Mohl bych se asi asi ptát, proč tolik mladých podléhá vrtkavé módě. Odpověděl jsem již dřív. Nechtějí být sami. Tím víc ovšem potlačují tu individualitu, o kterou jim ovšem také jde….Na stejném stupni hodnotového žebříčku tak leží dva naprosto protichůdné směry. Už to vidíte ? Slušná schíza, co ? Tohle rozštěpení osobnosti je imho původcem. A řešení ? V první řadě se naučit dělat kompromisy. Budete je dělat celý život. Za druhé…to bude možná složitější – nepodléhat tolik módním vlivům. Myslím, že to taky přijde s věkem…:-). A prostě to nehrotit. A k těm placatejm kšiltům – slíbil jsem zkraje, že se k nim vrátím: Mně vždycky tohle módní šílenství vadilo. Pokaždé když tu propuklo. Ať už to byl Lunetic, nebo Holki, nebo Kelly Family, nebo Harry potter, Pokémoni…..v tu chvíli mi to začlo strašně vadit. I když jsem po opadnutí toho davového bláznění k některým věcem naznal, že nejsou nejhorší. A k některým ne… Možná svůj postoj k tomuhle stylu časem přehodnotím….a nebo taky ne….

---