čerstvé dílko….tuším včerejší
Lorraine
Za mrakem měsíc vykoukne nesměle,
dlouhovláska drobná tváří se dospěle,
pod kroky mými nahlas křupe sníh,
v kraji, kde dávno nezní dětský smích.
Kdo patent má na umírání ?
Ten bílému mrazu se neubrání,
vydechne led za měsíční noci,
komu já vážně nesvedu pomoci….
Kdo za zrcadlem se skryje,
navzdory přání stále žije,
a nepodívá se nazpátek,
tím párem malých zrcátek…
Na sklíčcích vločky sněhu roztají,
pod černou rudá prosvítá potají,
jen jediný, vyvolený, pravý,
v popelu najde uhlík žhavý…..