Zamyšlení vánoční….

Tak se nám blížej vánoce…finišují přípravy…nejen u nás. No někdo má už cukroví sežraný (že, Miško), každopádně my ho dneska dodělali. OK, tak já až tolik ne…ač vařím dobře a rád, tak na titšrný vánoční cukroví mám prsty moc walshový (:-)). Někde sháněj stromeček, někde už ho maj, někde už pár let – řadím se mezi poslední skupinu, taky mám umělej. Je to zvláštní, co se může obětovat kouzlu vánoc. Tady se kecá kvůli letákům – šetřte naše lesy, ale kolik mladých stromů každoročně padne jen kvůli vánocům ? Nehledě k tomu, že se pak až do dubna válej po ulicích a nikdo to neuklidí. Nemluvě o tom, že z toho je doma halda nepořádku. A proč ? Pro trochu vůně ? Pro kouzlo vánoc ?? Myslím, že si to stromy nezaslouží. Mít venku před domkem ozdobenej živej stromek, proč ne, ale proč stromy musej umřít proto, aby týden stály v něčím obýváku ? Nad touhle tradicí se nikdo nepozastaví. A další novodobá tradice, ta je taky bezva. Od mikuláše až do silvestra si přijdete jak na bitevním poli. Ozývají se výstřely a výbuchy…všude nepořádek od petard…vánoce nevyjímaje. Proč mám pocit, že jsem v souvislosti s nimi kdysi zaslechl cosi o tiché noci ? Proč ti, kdo tak lpí na jedné vánoční tradici a ti, kteří druhou porušují bývají často ti samí ? Ti, kteří ukazují svůj třímetrový stromek a bouchaj ze všech sil, nejspíš proto, abychom mezi řádky mohli číst nabubřelé „My na to totiž máme“. Ale asi jsem trochu odbočil. Odbočil od svého vnímání vánoc. A od vnímání vánoc vůbec. Mám pocit, že se vánoce staly něčím jiným, než byly. Svátkem, kdy má být rodina pohromadě a v klidu. To první, to se u nás – aspoň z většiny daří, v klidu – to už je horší, ses třin přítel musí na štědrý den na noční a u nás se pro změnu domnívají, že by měli distributoři pracovat na svátky. A my s nimi. Nějaká je ta doba dneska uspěchaná, když není čas si sednout ani na vánoce. OK, já vím, je uspěchaná už tak aspoň 50 let…ale horší se to. A neuznávám to rčení, že ny vánoce bychom měli projevovat lásku a tak. Buď máme někoho rádi a pak pořád, nebo nemáme, a pak ani na vánoce. I když…asi podléhám sentimentu a mám tendence odpouštět staré zrady a rány a dávat další šance. Šance postavit most, být přítelem…. Snad se to neukáže nešťastným. No nic. Je už celkem pozdě a já půjdu spát. Zítra musím do práce a pak bych měl zabalit dárky, u kterých jsem to nestihl…A pozítří je štědrý den. A letos asi vynechám půlnoční. Beztak se nemůžu dívat, jak na ni bez jakýchkoli zábran chodí lidé, nad kterými by měl ten kostel spadnout. Jen když si vezmu desatero. Nejde mi o to, že tam chodí ateisté, spíš lidi, který se tváří zbožně, a přitom se prohřešují proti všem církevním přikázáním. Ano, možná by se na mně shledal taky nějaký hříšek, ale já jsem nevěřící pes a pohan neznaboh :-). Ale vážně, já beru církev tak nějak s rezervou. Náš padre ví, jak to myslím. A proto, jak jsem předeslal, letos na půlnoční nejdu. Tak ty Vánoce nějak bez nehody a bez neshody přežijte. A buďme lepšími lidmi. Nejen na Vánoce. Dobrou noc a šťastné a veselé…

---