Tak….dříve, než ji sem dám, dovolím si míti zde takový menší proslov. O tom, že jestli se v tom zas někdo bude hledat, tak mu nakopu zadek. Ne, že by vznikla sama od sebe, jsou lidi, kterým za ni vděčím, ale není určená přímo jim. Je to spíš v takové obecné rovině, A i když by se v tom asi pár lidiček našlo, tak se na to hezky vykašlete…a nehledejte záminky….tohle není výčitka…
Yeux de Chats (Oči koček)
Proč dýku vždycky v ruce svírá,
ten komu věříš, přítel, kamarád,
co bylo dřív, náhlá zášť teď stírá,
najednou nejde prostě jen mít rád.
Proč utrpení provází lidské vztahy ?
Proč zradou končí nesplněné touhy ?
Hořící kameny neuhnou ze své dráhy,
víš, že stačí jen jeden dotek…pouhý…
A oči koček přesto jasně září,
jako by říkaly Ti: „To se stává…“,
kolik najdeš v lidské tváři tváří,
a pověz, která je ta pravá ???