Měsíc: Srpen 2007

Kytarovka

Štíhlé kmeny bílých bříz,

co mizí do tmy, do snění,

podkovou kůň o kámen křís´,

a dál už jen listí šumění…

Když jiskry stoupaj do nebe,

na dlouhé cestě do oblak,

já myslím jenom na Tebe,

a pocit mám, že ujíždí mi vlak….

Slzy mi po tváři tiše kanou,

do mysli proniká Tvůj hlas,

jen oči odleskem ohně planou,

jak zjistím, že je správný čas ??

Břízy u srubu

S trojicí bílých kmenů tiše splynu,

zelené listí mé tělo přikryje,

jak krev, jak míza klidně plynu,

smutný déšť prach z čela omyje….

Padá shůry, teplý letní déšť,

ve velkých kapkách na kůži dopadá,

odmývá smutek, vem ho nešť,

vědomí do víru barev propadá…

Pak náhle rozlétnu se výš,

od hustých lesů, zelených strání,

prsty natáhnu slunci blíž,

ach ano, co mi v tom brání…