aneb, jak jsem letos dopadl…….
Takže……..před týdnem jsem slavil narozeniny…. Z pozvaných cca desti lidí dorazili dva. Mojí lásku nepustili rodiče…..takže na tu zlobiti se nelze. Jeden z kolegů byl sklácen těžkým plicním katarem, což je taky omluva, druhý měl cosi v rodině, což taky chápu. Ostatní ovšem přijít mohli a vybodli se na mně, což si pamatuju a píšu……Je smutný, že přijedou lidi, který to sem maj 350 km, a Ti, co to sem maj deset a míň, nedorazej. Ale co už……byli jsme tu tři v tanku a pes. Oslava probíhala v duchu Morčat na útěku, konkrétně písniček Nalitej jak pohrabáč a Outro. To ne, že bychme byli tak nalitý a sjetý, ale zmíněné skladby byly zdrojem nekonečného veselí. K narozeninám jsem dostal jako dárek od pojišťovny zaplatit spoluúčast ve výši 35 000. Dneska slavím svátek a osolavím jej imho prací. Takže tenhle rok mám to slavení jak se patří vypráskané. Ale abych jen nenadával…….Ten nejkrásnější dárek už jsem dostal, a to 9.8. 2005, kdy jsem poznal svoji lásku. Tohle dokáže hodně přebít……